Radim Passer je majitelem developerské společnosti PASSERINVEST GROUP, jež se stala jednou z nejrespektovanějších developerských společností na českém trhu. Je tvůrcem administrativního komplexu Brumlovka v Praze 4. Tento nejrozsáhlejší byznys park v Česku se stal sídlem společností jako například Microsoft, O2 Czech Republic, ČEZ, HP, Moneta Money Bank, UniCredit a další. 

Jeho cesta k úspěchu nebyla vždy jednoduchá. Prošel nejednou životní zkouškou včetně té nejtěžší, která může člověka potkat, a možná právě díky ní si uspořádal priority a změnil svůj přístup k životu.

Vyrůstal během komunistického režimu a jediné, co mu dělalo radost, byl sport. Snil o kariéře fotbalisty. Po vysokoškolských studiích na stavební fakultě začal podnikat. V roce 1993 se oženil a dlouhá léta se snažili s manželkou o potomka. Vytoužené děťátko se narodilo v roce 1998.
V 6. týdnu malému Maxíkovi zjistili doktoři závažný zdravotní problém, který vedl k operaci. Těžký zákrok Maxík úspěšně zvládl, ale pooperační kontrola magnetickou rezonancí bohužel odhalila velký nádor v jeho mozku, který byl neoperovatelný a neslučitelný se životem. O 3 týdny později manželé Passerovi přišli o své jediné dítě.

Tato těžká životní situace přivedla Radima Passera na cestu víry a uvěřil v Ježíše Krista. Podobně jako miliony jiných lidí jej vírou přijal za svého Spasitele. Toto rozhodnutí změnilo od základu jeho soukromý život i celkový pohled na svět. Je to podle něj doposud nejlepší životní rozhodnutí, které učinil.

Ztráta syna však nebyla jediná rána, která jej v životě potkala, nýbrž prožil ještě mnoho životních zkoušek. Jeho nejbližší spolupracovníci jej připravili o firmu. S rodinou žil několik měsíců ve strachu, když se dozvěděl, že si 3 lidé objednali jeho vraždu. Do jeho života zasáhla těžká autonehoda, kterou přežil díky velké Boží milosti. Zažíval tíživou bolest z postupného rozpadu manželství i bezmoc nad ztrátou šťastného dětství jejich druhorozeného syna. V žádné z těchto náročných životních situací však nepřestal důvěřovat Bohu.

Je Bohu vděčný za nalezení ženy, se kterou znovu získal rodinné zázemí. Práce na sebe nenechala dlouho čekat, a tak znovu zažíval obchodní úspěchy firmy a rozhodl se, že svým majetkem bude sloužit Ježíši Kristu, sám sebe vnímá pouze jako správce majetku, nikoli vlastníka.